Prevence vzniku otoku po úrazech a operacích ruky

Pro dobrý výsledek po úrazech a operacích ruky, se snažíme zabránit rozvoji otoku. Po operaci či úrazu je možné začít s rehabilitací ruky a zápěstí bezprostředně po úraze. Již v prvních okamžicích po úraze můžeme provést některé kroky,  které v dlouhodobé perspektivě urychlí návrat postiženého k plnému zatížení, i následky jsou menší. 
V pooperačním období je nutné zajistit polohování ruky ve zvýšené poloze, což neznamená, že pacient musí mít končetinu trvale vzpaženou, což ani není reálné, ale měla by být v poloze výše než loket při zachování tupého úhlu v loketním kloubu. Někdy je vhodné pokládání ruky za hlavu. Po operaci je vhodné polohování  končetiny v závěsu Obr. 1., na posteli či podložením molitanovou dlahou. Obr.2.  Jak v leže, tak při stoji by ruka měla být nad úrovní srdce. K zabránění rozvoje otoku může pomoci ledování končetiny, což je přes silný obvaz složité. I u této terapie je třeba instruovat pacienta tak, aby nedošlo k poškození kůže chladem. Doporučuje se aplikace chladu (ne ledu na kůži) 20-30 minut a následně na 10-20 minut přerušit. Z farmakologické  terapie má pozitivní vliv podávání nesteroidních antirevmatik, někteří autoři doporučují podávání kortikoidů intravenózně (8-12 mg dexametazonu i.v.), ale tato medikace patří do rukou zkušených lékařů.  Po operaci může rozvoji otoku zabránit přiložený obvaz, který zajistí přiměřenou míru komprese, ale je třeba zajistit a důsledně kontrolovat, aby netísnil. Je-li to možné, měly by být konečky prstů nezakryté, aby bylo možné sledovat jejich prokrvení a citlivost. Pro dobrou funkci je třeba zajistit časnou rehabilitaci, proto se snažíme v případě ošetření zlomenin o co nejstabilnější osteosyntézu s možností řízené rehabilitace již v prvních dnech po zákroku. Naším cílem není jen srůst kostní v anatomickém postavení, ale hlavně správná funkce ruky. Imobilizace by proto měla být taková, aby přiměřeně fixovala postiženou strukturu, ale co nejméně omezovala pohyb v okolních kloubech. Přikládáme-li  dlahu pro fixaci prstů a nebrání-li nám v tom jiné důvody, platí, že postavení zápěstí by mělo být v mírné dorzální flexi (20-35°), flexe v karpometakarpálních (MCP) kloubech 50-75°a takřka plná extenze v proximálních interfalangeálních (PIP) kloubech, což brání vzniku kontraktur těchto kloubů. V případě fixace zápěstí dbáme, aby byl umožněn plný pohyb v MCP kloubech.  

Obr. 1 polohování končetiny v závěsu

Obr. 2 podložení končetiny molitanovou dlahou